Brusel. To slovo i po 37 letech mrazí každého, kdo si jen trochu vybaví apokalyptické obrázky z Heyselova stadionu. Na tribunách zemřelo 39 fanoušků – jeden Belgičan a ostatní Italové – a přes 400 jich bylo zraněno. Nešlo o nejmasovější tragédii ve fotbalových dějinách. Ale to, co se odehrálo 29. května 1985 před finále Poháru mistrů mezi Juventusem a Liverpoolem, dolehlo na světovou veřejnost určitě nejvíc. Masakr totiž běžel v přímém televizním přenosu.
Dějištěm dramatu se stala tribuna Z, která sousedila se sektorem anglických "rowdies" a která byla určena pro neutrální fanoušky. Lístky se na ni prodávaly jen v Belgii, ale na černém trhu je skoupily italské cestovní kanceláře pro fanoušky Juventusu. Oba tábory, které oddělovala jen bariéra z pletiva, se začaly nejprve provokovat házením kamenů a liverpoolští chuligáni poté přelezli bariéru a zaútočili s pomocí tyčí a dalších "zbraní" na příznivce Juventusu.
Napadení fanoušci Juventusu neměli jinou možnost útěku než přelézt přes betonovou zeď do dalšího sektoru. Ta se však pod jejich náporem zřítila a pod jejími troskami zahynula většina z 39 obětí, mezi nimiž bylo 32 Italů, čtyři Belgičané, dva Francouzi a jeden fanoušek ze Severního Irska. Nejmladší oběti bylo 11 let.
Bez ohledu na masakr se zápas odehrál, neboť pořadatelé se obávali, že jeho zrušení by vyvolalo další vlnu násilností. Kapitáni obou týmů požádali fanoušky před výkopem o klid, přesto i v průběhu utkání došlo k několika menším odvetným akcím ze strany příznivců Juventusu. Italský klub nakonec díky proměněné penaltě Michela Platiniho zvítězil 1:0 a po utkání slavil premiérový triumf v nejprestižnější soutěži. To, že se zápas odehrál i radost Michela Platiniho po proměněné penaltě, ve světe vyvolalo velkou vlnu kritiky. Hráči se bránili tím, že o ničem nevěděli.
Za hlavního viníka tragédie byli označeni britští "rowdies", z několika stovek jich ale skončilo za mřížemi pouze 14. Většina z nich už měla v minulosti potíže se zákonem kvůli výtržnostem na fotbale. V 80. letech z Anglie přicházely každoročně zprávy o fanouškovských výtržnostech, které Britové později začali "vyvážet" v rámci pohárových utkání na kontinent.
Nejhorší tragédií na fotbalových stadionech v Evropě:
96 mrtvých (15. dubna 1989) - Tlačenice v Sheffieldu na stadionu Hillsborough, kde v prvních minutách semifinále Anglického poháru FC Liverpool - Nottingham Forest vpustili pořadatelé do již zaplněného hlediště 4000 liverpoolských fanoušků bez vstupenek, si vyžádala 96 obětí a na 200 zraněných.
67 mrtvých (20. října 1982) - V hledišti Olympijského stadionu v Moskvě vypukl při utkání Poháru UEFA Spartak Moskva - Haarlem zmatek a následná tlačenice, která si vyžádala podle oficiálních údajů 67 obětí (podle neoficiálních údajů až 340) a asi 60 zraněných.
66 mrtvých (2. ledna 1971) - Během derby Glasgow Rangers - Celtic Glasgow na stadionu Ibrox Park vypuklo po vyrovnávací brance domácích mohutné nadšení, jež mělo krutý výsledek: 66 mrtvých a 200 zraněných.
56 mrtvých (11. května 1985) - Na stadionu v anglickém Bradfordu vypukl při utkání 3. anglické divize Bradford - Lincoln rozsáhlý požár tribuny, který nepřežilo 56 osob (200 zraněných).
39 mrtvých (29. května 1985) - Na stadionu Heysel v Bruselu před finále PMEZ FC Liverpool - Juventus Turín nevydržela dělící zeď nápor anglických "rowdies" a byla povalena. Mezi oběma tábory poté vypukla tragická bitka a události si vyžádaly 39 obětí a 460 zraněných.
Pokřik "Brusel, Brusel" se poté stal symbolikou pro násilí mezi fotbalovými fandy.
Své vykonaly i špatný stav starého stadionu Heysel, kde se ten večer mačkalo zhruba 60.000 diváků, a podcenění situace ze strany organizátorů i místní policie, která kvůli nedostatečnému počtu prakticky neměla šanci zasáhnout.
Z obviněných činovníků, odpovědných za bezpečnost, dostali podmíněné tresty jen tajemník belgického fotbalového svazu a kapitán četnictva. Až po šesti letech sporů se pozůstalí dočkali odškodnění od UEFA a Belgie. V Belgii situace vedla k vládní krizi. Ministr vnitra tak dlouho odmítal podat demisi, až odstoupili koaliční liberálové. Konaly se předčasné volby, aby se poté stejní partneři ve vládě zase sešli.
Pár dnů po tragédii, kterou díky televizi sledovaly miliony šokovaných diváků po celém světě, včetně Československa, potrestala UEFA anglické kluby vyřazením ze všech pohárových soutěží. Zákaz byl nakonec zrušen po pěti letech, Liverpool si na další start v Evropě musel počkat ještě o rok déle. Na ostrovech pak tehdejší premiérka Margaret Thatcherová dala pokyn k zahájení boje proti násilí na stadionech."Britští fanouškové uvrhli zemi do hanby a ostudy," odůvodňovala tehdy Thatcherová.
Chátrající stadion Heysel byl v roce 1995 téměř kompletně přebudován a přejmenován na Stadion Krále Baudoina. Ze starého stánku zbylo pouze průčelí, smutný květnový večer z roku 1985 už na místě připomíná pouze památník se jmény všech 39 obětí.
Oba týmy se potkaly až po 20 letech ve čtvrtfinále Ligy mistrů v dubnu 2005. Příznivci Liverpoolu během zápasu rozvinuli transparent s italským nápisem amicizia (přátelství). Část Italů to odměnila potleskem, jiní se odvrátili k nápisu zády. Liverpool, v jehož dresu nastoupili i Milan Baroš a Vladimír Šmicer, Ligu mistrů nakonec vyhrál.
Proč došlo v roce 1985 k bruselskému masakru
Odplata: Britští fanoušci se chtěli pomstít za rok staré události v Římě, kde je Italové provokovali a bili.
Přeplněné ochozy: Řada diváků se dostala na stadion s falešnými lístky nebo přes nehlídané hradby.
Fanoušci: Angličané přišli opilí a chovali se agresivně. Italové je dráždili, házeli po nich betonové úlomky a jiné předměty.
Alkohol: Kvůli opilosti nedokázali fanoušci rozpoznat rozsah tragédie a pomáhali v šarvátkách místo toho, aby pomohli raněným.
Policie: Ačkoliv byla varována, že může dojít k potyčkám, znepřátelené tábory fanoušků hlídalo jen 5 policistů. Akci podcenila a na vývoj zareagovala nepohotově.
Stadion: Chátral, drolící se tribuny se proměnily v nebezpečné a nekontrolovatelné bojiště.
UEFA: Nezvládla organizaci, především dovolila hrát na neodpovídajícím stadionu.
VIDEO: Den fotbalové tragédie v Bruselu (29. květen 1985)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze
návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Načíst další fotografie
