|
V posledním díle o historii chuligánů Millwallu zabrousíme s touto skupinou do nového tisíciletí. Výživná byla pro fanoušky Lvů hlavně sezóna 2001/2002.
K bitkám došlo už v přátelském zápase s Tottenhamem. Největší střet se však odehrál s věčnými nepřáteli birminghamskými Zulus. Pouze obrovské policejní manévry snížily počet bitek, které se odehrály.
Také jasně největší incident se pak odehrál opět proti Birmignhamu. Zápas, který se hrál na stadionu Millwallu, komentoval tehdejší šéf londýnské policie takto: „Tohle bylo to největší násilí spojené s fotbalem v Londýně, co jsem kdy viděl“.
Okolo 900 chuligánů Millwallu bylo rozeseto všude v okolí stadionu ještě spoustu hodin po zápase. O bitky rozhodně nebyla nouze.
Přesto se policii podařilo zatknout pouhých 16 lidí! Bylo zraněno na 47 policistů a 26 policejních koní.
Londýnská policie pak na základě kamerového systému identifikovala a dala doživotní zákaz vstupu na anglické stadiony celkem 100 chuligánů Millwallu. Mezi nimi byl 56letý Raymond Everett, médii poté překřtěný na nejstaršího chuligána v Anglii.
Everett byl potrestán doživotním zákazem vstupu za to, že „mlátil“ policejního koně!
V roce 2004 se udál doposud největší den v historii Millwallu. Ve finále FA CUPu proti Manchesteru Untied se však chuligáni Lvů chovali spořádaně, neboť nechtěli pokazit tento výjimečný den a navíc věděli, že si určitě užijí svůj první „evropský“ výjezd.
Ten směřoval do Budapešti, kde se utkali s místním Ferencvarosem. 3500 fanoušků Millwallu okupovalo město, kde se samozřejmě utkali s domácími. Největší bitky probíhaly na náměstí Ferenciek a u stanice metra Nepliget.
Poslední velká policejní akce na chuligány Millwallu se uskutečnila v roce 2006. Nutno dodat, že státní orgány zaznamenaly velký úspěch. Od té doby se The New Den (stadion Millwallu) stal de facto poklidným místem.
Millwall v Budapešti:
                 
1. díl zde
2. díl zde
3. díl zde
4. díl zde
Autor: RadekN
| 
